Vzor pro děti i rodiče. Sirotek učí hokeji, ale hlavně fair play
Mezi semifinalisty sportovně-společenské akce Díky, trenére zastupuje hokej. Ale ono na tom vlastně nezáleží. Pavel Sirotek je především dobrý člověk, když jeho svěřenci vjíždějí na led, sleduje vyšší cíle než góly a asistence.
Tenhle muž si získal srdce malých i velkých „Sršňů“ v Kutné Hoře. „Je vzorem pro mého syna i pro mě. Kdykoli se při výchově dostanu do slepé uličky, přemýšlím, jak by se v té chvíli zachoval trenér,“ líčí Roman Komárek, otec osmiletého Kuby.
Jeho klučina se právě prohání po ledě stařičkého zimáku a hltá každé slovo svého kouče. „Je to zvláštní, Pavel je přísný, přitom dokáže být s dětmi kamarád a ony ho milují,“ doplňuje Komárek.
Když trénink skončí, přehrávám Sirotkovi předešlá slova. Je to dojemný okamžik, komu se poštěstí, vidět „velkého chlapa“ se slzami v očích. „Přivádíte mě do rozpaků,“ neskrývá Sirotek. „Je to vážně zavazující. Víte, snažím se chovat tak, aby byl svět okolo mě lepší, na stadionu, v soukromém životě i v práci. Hlavní je hrát všude fair play.“
Nábory? Hurá do školy
Ovšem jen s vysokými morálními zásadami si v životě nevystačíte. O tom, aby si děti vůbec hrály, je musíte nejprve přesvědčit. Sirotek na nic nečeká, pro talenty vyrazí přímo ke zdroji. Oblékne dva svěřence do výstroje a zajde s nimi na nejbližší základku.
„Každý kluk je duší rytíř. Nechci se chlubit, ale učitelky mi vždy říkají, že děláme nejzajímavější nábor,“ říká. Dětem pak popíše krásu hokeje. „Skvělá hra. Má jasně daná pravidla, přesto je každý její okamžik neopakovatelný.“
Uspěje v ní jen silný, mrštný a odolný jedinec. Proto Sirotek neváhá a do přípravy zapojuje gymnastiku. „Všeobecná obratnost a zdatnost jako základ všeho,“ zdůrazňuje. „Trochu suplujeme hodiny tělesné výchovy. Ale nese to ovoce – kotrmelec pozadu plavmo, rondap, salta i přemety zvládne většina našich dětí,“ pochlubí se.
Trenére, nekončete!
Na závěr si dopřejme jednu historku, která nejlépe hovoří o tom, jaké vztahy dokázal Sirotek za 21 let trénování na kutnohorském zimáku vytvořit.
Sršni na svém webu nezapomínají ani na mládež. Najdete tam i portréty „Borce týdne“. Jenže někdy je obtížné, vypíchnout jedince… „Kluci odehráli vážně krásný zápas, nebylo koho vyzdvihnout,“ popisuje Sirotek.
Rozhodl se proto, že do rubriky zařadí snímek celého týmu. „Přišel jsem do kabiny, říkám, tady si stoupněte. Kluky hned zajímá, co se děje. Odpovím jim, že si je chci vyfotit na památku.“
Tenhle snímek si vážně vyhledejte. Najdete na něm samé zkroušené obličeje. „Použil jsem nevhodná slova. Mysleli si, že v klubu končím a chci se s nimi rozloučit,“ dodává Sirotek.
To by však nikdy neudělal. Své svěřence má jako vlastní. A ti se nestydí mu říct: „Díky, trenére!“
Autor: David Nejedlý
mh
sdílet | Zpět