Jágr se učil golfový úder pomocí vizualizace, tvrdí Jelínek
S Jaromírem Jágrem pracoval Marian Jelínek několik let. Byl jeho osobním koučem, často společně zkoušeli zcela nové věci. Teď z nich nejslavnější český hokejista těží. Jelínek, uznávaný expert na kondiční a mentální přípravu sportovců, se svěřil, jak se společně s Jaromírem pracovali na změny techniky střely. Jak k tomu pomohla mentální příprava? O tom Jelínek mluvil se Saulem Millerem, americkým sportovním psychologem a spisovatelem.
Díky, trenére vám přináší druhý díl rozhovoru s Marianem Jelínkem, který vedl americký sportovní psycholog Saul Miller. Rozhovor je vyjmut z aktualizovaného vydání knihy Hockey Tough Soula Millera. A Jelínek, v současné době trenér hokejového A týmu BK Mladá Boleslav, ho poskytl také projektu Díky, trenére. V tomto díle se Jelínek rozpovídal o Jágrovi, čím je tak výjimečný.
Otázky pokládá Saul Miller, odpovídá Marian Jelínek.
Pracoval jste s Jaromírem Jágrem na jeho hráčských dovednostech a schopnostech, měl byste nějaké inspirativní myšlenky, impulzy, jak by měli hráči pracovat, aby zlepšili svůj výkon (dávali více gólů)?
„Vzpomínám si, že jednou ze zlomových věcí v Jaromírově kariéře bylo jeho rozhodnutí, kdy se chtěl naučit v 28 letech střílet golfovým úderem. Asi není tajemství, že do té doby 99 % gólů Jaromír vstřelil zápěstím, nebo kotouč dovezl až do branky. Při nabourání starého a vytváření nového pohybového stereotypu jsme využívali vizualizační techniky.“
Foto: Jan Pavlíček
Jak jste postupovali?
„Danou vizualizaci jsme dělali ve třech stupních.
1. Na pomyslném plátně své mysli viděl hráče, který tuto dovednost dokonale zvládal, a v jehož provedení byla pro Jardu nejpřijatelnější.
2. Na pomyslném plátně (či televizi, jak ty říkáš J. Saul Miller mluví o televizi své mysli, kde si můžeme přepínat kanály a rozhodujeme, co nám zrovna půjde hlavou) si představoval v ideálním provedení sebe.
3. Vlezl si „do sebe“. To znamená, že sklopil oči a viděl své rukavice, jak drží hokejku. Stal se sám sebou, ale ne na pomyslném plátně, ale jakoby v reálné situaci.
Toto vše jsme samozřejmě doprovázeli aktivním tréninkem dané dovednosti na ledě.“
Existuje něco na Jágrově mentálním přístupu, co z něho dělá tak výjimečného hráče?
„Pokud jsem mohl poznat ty nejlepší z nejlepších v daných sportovních odvětvích (včetně Jaromíra), tak je podle mého názoru mentálně a postojově spojuje jedna věc: extrémně silná emoční vazba, ba nebojím se říci vášeň k dané činnosti. Mluvím o vazbě srdce a na druhé straně extrémní touhy vyhrávat, hrát nejlepší ligu, být nejlepší, jakým mohu být… Hovořím o racionální vazbě. Chcete-li vazbě ega.“
Zajímají vás další témata sportovní psychologie? Máte nějakou otázku z praxe? Pošlete nám ji na mail jirka@dikytrenere.cz! My ji Marianu Jelínkovi předáme a v dalším článku připojíme odpovědi.