V Hodoníně se učí fotbal už i mrňata
Odmalička chytal ve fotbalové brance, ale přitom snil, že jednou bude slavným trenérem. Bude učit hráče. Radit jim, pomáhat, v noci před zápasy nespat a vymýšlet nejlepší sestavu. „Moc mi dali moji trenéři, kteří mi pomáhali. Víc mě však inspirovali ti, kteří mně nepomohli,“ říká trenér mládeže FK Hodonín Michal Bíza.
Podle něho má brankář hodně blízko k pozici trenéra. Oba jsou dost často na všechno sami. „Nějaký čas jsem prožil na lavičce náhradníků a měl čas pozorovat dění na hřišti i chování hráčů a trenérů, jejich reakce na určité situace. Vlastně jsem se tak už učil na trenéra,“ říká Bíza, který se zabývá trenéřinou 16 let.
Dopomohlo k tomu také narození jeho syna. Co by to bylo za tátu fotbalistu, který by ho nechtěl mít i ze syna. Šel na to vědecky, vzdělával se, aby ho vychoval správně. „Díky fotbalu jsme spolu prožili spoustu důležitých okamžiků. Šťastných i bolavých, ale vždy poučných. Kluk už hraje za muže a já jsem s malými kluky, protože mě to naplňuje nejvíc,“ vysvětluje.
V současnosti Bíza vede družstvo dětí ročníku 2007. Týdně se jim věnuje 15 hodin, ale kromě toho zastřešuje jako vedoucí ostatní přípravky, je to 120 dětí. A nové do hodonínského klubu stále přicházejí.
Právě zvyšující se počty dětí v klubu je to, co v poslední době Bízu potěšilo. „Rodiče k nám přivádějí úplná mrňata, takže klub pro ně zřídil školičku,“ smál se Bíza, který má stejně dobrý pocit také z toho, když se setká s desítkami svých bývalých svěřenců, kteří u fotbalu zůstali a stále hrají. Některým je i přes třicet. „O to nám v klubu jde. Vychovat co nejvíc dětí tak, aby pro ně bylo nemyslitelné, že by se sportem někdy skončily. Recept na to je podle mě jednoduchý. Učit je odmalička se fotbalem bavit, prostě si hrát. Chválit jejich každé zlepšení, povzbudit při neúspěchu. A nadchnout pro fotbal i rodiče,“ dodává Bíza.
