Triatlon je třikrát zábavnější, říká trenér Vaněk

Původně se věnoval atletice. Byl sprinter, dálkař, překážkář. Jan Vaněk se rovněž netají tím, že ho dlouhá léta zajímaly trenérské postupy, třeba u atletiky. Pak si sám zkoušel nějaké své vlastní postupy vytvářet, a jak to skončilo, to už musí být všem jasné. Když se objevil triatlon, totálně ho pohltil. „Byla to nová výzva, nové tréninkové metody,“ směje se Vaněk z Jindřichova Hradce. Trénování se věnuje už třicet let, momentálně mu dává dvacet hodin týdně. Není proto nejspíš divu, že se prosadil do TOP 30 v projektu Díky, trenére.

O triatlonu dokáže mluvit hodiny, z ruky vysype všechny jeho přednosti. „Vynikat v jednom sportu znamená úzkou specifikaci, kdy rozhodují jako v atletice desetiny nebo setiny. V triatlonu máte tu výhodu, že když se vám nepovede jedna část, tak máte možnost to dohonit ve druhé, nebo ve třetí. To je přece na triatlonu tak krásné,“ přesvědčuje.

Je držitelem triatlonové trenérské licence první třídy, pořád na sobě ale pracuje. „Od začátku jsem zkoumal plavecké, běžecké a cyklistické metody. Vtáhlo mě to do světa triatlonu, až jsme založili klub a stal se ze mě trenér,“ usmívá se při vzpomínkách na své začátky. A dodnes ho triatlon i trénování baví. „Co je pro mě dobrý trénink, to je docela těžké říct,“ zamyslí se nahlas. „Asi je to takový trénink, který unaví, ale zároveň se při něm nikdo nezraní, ani nevyčerpá energetické rezervy, takže pak může člověk trénovat druhý den znovu,“ dodává.

Práce na pozici trenéra ho baví. Nic neošidí a to samé chce po svých svěřencích. „Rád vymýšlím tréninkové plány a ještě raději pak kontroluji, jestli je svěřenci plní,“ směje se. Samozřejmě dbá na to, aby jeho svěřenci zvládli technicky dobře každý pohyb. „Musí být každý provedený dokonale,“ říká nekompromisně. Ale pak je vcelku pochopitelné, když se dostaví úspěchy, a to nejen v Jihočeském kraji ale i na Českém poháru. „A když se nějaký můj svěřenec dostane do reprezentace, a já takového mám, tak je ta radost největší,“ rozzáří se nadšením.

Tým se rozrůstá

Spokojený je i ve chvíli, kdy se rozpovídá o tom, jak se mu triatlonový oddíl rozrůstá. Sám říká, že se rozrůstá lehce. „Na nábor děti přijdou, asi si mezi sebou řeknou, že to děláme dobře,“ říká s pýchou. Tu ale podporují fakta, takže je na místě. Přitom tvrdí, že tréninky pod jeho vedením jsou náročně. „Triatlon je třikrát náročnější než jiné sporty, o to je to nádhernější. Trénujete tři sporty najednou, závodník je všestrannější,“ hlásí nadšeně. A má to řadu výhod, jaké, to prozradí vzápětí. „Když vás nebaví plavání, tak se jde třeba běhat. To ale hodně zjednodušuji,“ vypálí a pak raději ten svůj příklad rozvede. „Když je někdo výkonnější závodník a je lehce zranění, kdy třeba nemůže do vody, tak může třeba jezdit na kole, nebo běhat. Pořád se dá trénovat, jednu činnost je čím nahradit,“ dodává.

A v jindřichohradeckém klubu tak mají triatlonových nadšenců pořád dost a dost. I díky trenéru Vaňkovi. „Bez soutěživosti to ani v tréninku nejde. Děti láká určitě i pestrost přípravy,“ myslí si jeho svěřenci dosáhli na mládežnických republikových šampionátech na několik titulů, brali i další medaile. A jaké má tedy trenérské cíle do budoucna? „Určitě to není jen výchova budoucích mistrů světa či mistrů republiky, i když by sportovci asi takový cíl mít měli,“ přemítá.

„Ale když jsem s trenéřinou začínal, tak jsem si říkal, že první krok bude, abych naučil děti pořádně plavat, aby se v případě pádu do vody neutopily,“ prozrazuje. Sport považuje za přirozenou součást života. „S radostí pak sleduji, že když začnou děti sportovat, začnou se sportem, byť třeba jen částečně i jejich rodiče a vlastně se změní způsob života celé rodiny,“ směje se trenér, který to dotáhl k vedení žákovských kategorií při České triatlonové asociaci. Přitom už je v důchodu, což ale považuje za svoji výhodu. „Můj koníček můžu dělat naplno a mám za něj i finanční odměnu,“ hlásí vesele. „Je to splněný sen pro trenéra menšího sportu. Vždyť práce s mládeží a dětmi je radost. A když se to líbí i rodičům dětí, tak to nemá chybu. A pokud moji svěřenci u tohoto sportu zůstanou do dospělosti a stanou se z nich reprezentanti, je moje trenérské ego hodně spokojené.“

mh

sdílet | Zpět