Trenérka aerobiku z Havířova hlásá Hlinkovo krédo

Čím jsou si blízcí Ivana Kožmínová (49), předsedkyně a hlavní trenérka klubu Maniak Aerobik z Havířova s legendárním hokejistou a trenérem Ivanem Hlinkou? Když se jejich svěřencům zdál před ně postavený úkol na ledě či podiu neřešitelný, uslyšeli jedinou větu: „Hlavně se z toho nepos..!“

Vůbec to přitom neznamená, že by trenérka vybraná mezi třicítku v celorepublikovém projektu Díky, trenére, jenž se snaží ocenit lidi, kteří vedou děti ke sportu, nebyla dáma. Důkaz? Maminka trenérčiny malé svěřenkyně, jedné z mnohých, o ní pro web Dikytrenere.cz napsala: „Pro naše děti je strážný andílek…“

Proč se její klub jmenujeme Maniak? Když ho před šestnácti lety zakládali, začínali od nuly. „Říkali jsme si, že jsme trošku potrhlí, když to řeknu hezky. Maniaci, to nás přesně charakterizovalo,“ vzpomíná dnes trenérka.

K aerobiku jí dovedl rozhlasový pořad s Helenou Jarkovskou, která se už od roku 1982 snažila propagovat v cizině oblíbený sport v konkurenci v Československu zažitých forem, obecně rekreační gymnastiky. „Hned jsem začala shánět telefonní číslo a přihlásila se na školení, o kterém mluvila. A pak jsem objevila tanec při hudbě, při němž jsme zároveň posilovaly a získávaly vytrvalost. Nadchlo mne to,“ říká Kožmínová.

Co nejvíc potěšilo agilní trenérku v tomto roce? Je spokojena, že ve fitku stále panuje domácí, doslova rodinná atmosféra. Že sem stále chodí rády děti (je jich skoro 250) i dospělí. Má radost, že vede tým trenérek, které aerobikem žijí a dávají mu vše. Nadchlo ji první místo na mistrovství Evropy v Nizozemsku v kategorii aerobic groupe performance. Což znamená, že když necuknou sponzoři a bude dost peněz, havířovská děvčata budou v prosinci reprezentovat v Martiniku na mistrovství světa v kategorii AGP (aerobic groupe performance).

O co se přesně jedná? Jen pro představu – sportovní aerobik je dřina. Závodníků je mnoho, ale uspět může jen malá část. Fitness aerobik je také velmi náročný. To týmový aerobik je proti tomu umění v pohybu, takové malé divadlo. Tohle společné pódiové vystoupení je kategorií zábavnou, musí něco vyjadřovat. Mít příběh, krásnou choreografii a hudbu. Vše ovšem musí být provedeno přesně a s maximální intenzitou po celou délku sestavy. Nejsou dány žádné povinné prvky.

Cení se originalita. Kreativita má dveře dokořán. „A o to se my snažíme, a možná proto jsme i vyhrály,“ říká Kožmínová, jejíž svěřenkyně oslnily porotu choreografií z filmu Pelíšky. Že je to film pouze pro domácí diváky? Ale kdeže... „ To je právě důkaz toho, že pohyb není omezen jazykovou bariérou,“ míní.

Vymyslet lákavou podívanou, to je parketa milovnice klasické hudby, tance, divadla, filmu. V umění kolem sebe nachází podněty pro kolektivní sestavy, které aerobik představují v nezvykle krásné podobě. Nerada tvoří na moderní melodie. Proto k závodním sestavám volila třeba hudbu z Fantoma opery či Kytice na motivy K. J. Erbena.

Za sportovním či show aerobikem se chodí v Havířově do „fitka“ v ulici U stadionu. Scházejí se zde bez rozdílu děti z dobře situovaných rodin s těmi, jejichž rodiče mají hluboko do kapsy. I to je pro trenérky Maniaku důležité. „Kdo přijde na nábor, toho bereme. Počáteční poplatek je směšný. Děti platí v řádech deseti korun. Mají za to několik hodin cvičení s kvalitními lektorkami. Kdo začne závodit, má již větší výdaje. Kostýmy, ubytování na závodech mimo domov.

U nás v kraji je moc lidí bez práce, nebo žije z minimální mzdy. Ve většině případů se jedná o problém společnosti. Takže když přijde dítě z takovéto rodiny, snažíme se to řešit. Sponzorujeme je penězi vybranými za hodiny pro veřejnost, nebo se snažíme hledat jinou cestu “ svěřuje se Ivana Kožmínová a příběhem jedné rodiny to dokládá: „Otec se ocitl ve vězení, matka prodavačka se starala o tři děti a těžko mohla platit dceři aerobik. Promluvili jsme si a matka pochopila, že sport je pro dceru to nejlepší. Dívka zůstala, studovala vysokou školu a teď se živí jako podnikatelka.“

I proto Ivana Kožmínová svým svěřencům neustále vštěpuje do hlavy, že život jsou výhry i prohry. „Právě přes sport se děcka naučí bojovat a jen tak se nevzdat. To dětem neustále říkáme a většina rodičů to oceňuje. Vidí, že sport je veliká průprava pro život.“

sdílet | Zpět