Trenér, který bere všechny děti jako svoje. Je jich 80!

Děti trénuje Martin Staněk už 15 let. Začal s florbalem, k němuž přivedl i syna. Toho časem začal víc bavit hokej a tak otec, který ho aktivně hrával, se k němu vrátil jako trenér ve Slavoji Český Těšín. Jenže když viděl, jak to s výchovou dětí v klubu chodí, šla mu hlava kolem.

„Chodily na tréninky, jak chtěly. Jednou přišly, podruhé ne. Třeba s výmluvou, že měly modelářský nebo raketový kroužek. Podle toho to při zápasech vypadalo, prohrávaly dvoucifernými výsledky,“ vzpomíná na trpké začátky Staněk. Časem zavedl pořádek v docházce, rozpoznal kdo má předpoklady hrát v obraně či v útoku. „Vytvořilo se jádro družstva. Když už Slavoj nedostával takovou dardu, hokej je začal bavit. Děti už nechtěly hrát jen zápasy, ale zaujaly je i tréninky. Hokej přitáhl také rodiče. Poznali, že má smysl, aby jejich děti chodily sportovat do prostředí s odborným vedením.“

Jde to i v malém klubu

Netrvalo dlouho a mladých hokejistů ze Slavoje si začali všímat „lovci hlav“ z velkých klubů z okolí. Chodili se na ně dívat z Třince, Vítkovic, Havířova a začali vyzobávat ty nejlepší.

„Pro mě to bylo znamení, že se slušní hokejisté dají vychovat i v malém klubu. A když se jedna moje svěřenkyně dostala do polské reprezentace osmnáctiletých, přestože jí bylo teprve třináct, potvrdilo se, že jdeme po dobré cestě.“

Zápasy hraje každý

Jako klubový šéftrenér se věnuje dětem od přípravky po mladší dorost přes 20 hodin týdně, přivydělává si tím. Bývalý hokejista Staněk nemá problém předvést na ledě to, co chce od hráčů. Ctí pravidlo, že v družstvu má každý hráč, bez ohledu na dovednosti, svojí roli. Zápasy hraje každý. Důraz klade na zpětnou vazbu. Je v kontaktu s rodiči, mluví s dětmi. Zeptá se jich, jak to jde ve škole, jak dopadlo vysvědčení.

„Když jsem se na to zeptal jednoho z kluků, bez mrknutí oka opáčil, že má samé pětky. Hned mi to nedošlo, a tak jsem na něj udeřil. Víte, pane trenére, v polské škole je to jiné. Pětky jsou vaše jedničky, vysvětlil. Všechny děti beru, jako by byli moje. Takže když se mě někdo zeptá, kolik máš dětí, odpovím. No přece osmdesát,“ dodává Staněk.

mh

sdílet | Zpět