Tamme vybudoval největší cyklistický klub v Česku
Kolo ho bavilo natolik, že si podle toho zvolil střední školu. Lukáš Tamme (35 let) je vystudovaným leteckým mechanikem. Důvod? „Kamarád mi o té škole řekl, že se tam v jednu hodinu odpoledne končí. A já věděl, že pak budu od dvou hodin na kole. Proto jsem ji studoval. Všem jsem totiž říkal, že jednou budu jezdit na kole jako profík,“ směje se bikrosař, který až od sedmnácti let sbíral úspěchy. V průběhu kariéry Tamme převzal Bikrosclub Řepy – aktuálně největší cyklistický klub v České republice. Na důkaz kvalitní práce s mládeží se dostal i do Top 30 projektu Díky, trenére.
Technickou školou Tamme s přehledem proplul, navíc ho zocelil pevně daný režim. Ve dvě hodiny odpoledne blbnu s kamarády na kole na dráze, od pěti trénink, domů se jelo vždycky za tmy a ráno vstával před šestou do školy. „Sportem jsem se vyloženě bavil. Aby ale člověk udržel tempo se světovou špičkou, musel bezpodmínečně makat. A pořádně,“ věděl Tamme. Jeho největší úspěchy? V roce 1997 se stal celkovým vítězem světového poháru v juniorech a vyhrál svůj první domácí titul. Mezi dospělými profíky získal dvakrát 3. místo na mistrovství Evropy, 5. místo na Mistrovství světa a vybojoval více než 13 republikových titulů. V disciplíně 4X byl mistr České republiky, dvakrát vicemistr Evropy a 6. na Mistrovství světa.
S kariérou skončil Tamme v roce 2013, a to 2. místem v závodě Mistrovství ČR BMX. V Bikrosclubu Řepy mu na členské schůzi již v roce 2010 tehdejší předseda Martin Kučera oznámil, že už na to nemá čas a navrhnul ho na předsedu klubu. Od jeho nástupu oddíl rostl, každoročně přibývalo patnáct až dvacet dětí... „Až jsme zjistili, že je nás víc než sedmdesát. Pak už bylo třeba se tomu věnovat na plný úvazek, mé profesionální jezdění jsem odsunul na druhou kolej,“ vzpomínal Tamme, který pro děti připravoval a přestavoval dráhu, vymýšlel cvičení, zároveň se věnoval administrativně a sháněním sponzorů. Přitom všem se snažil v roce 2012 probojovat na olympijské hry do Londýna, bohužel neúspěšně.
Tammeho, který má trenérskou třídu A z Fakulty tělesné výchovy a sportu, také trenérskou licenci UCI, nejvíce baví, když na dětech vidí radost z ježdění na dráze. Takovou, jakou prožíval on. Výsledky a výkonnost svěřenců? To Tammeho nestresuje, tedy do určité míry. „Pokud chceme peníze a sponzory, musíme nějaké úspěchy vykázat, ale spíše mě těší to, že jsou tu lidi spokojení. Líbí se jim areál, prostředí,“ dodává bývalý profesionální bikrosař. Má jasný směr – výsledky jsou u jeho svěřenců prioritní až kolem patnácti let. „Moc rodičů se nedokáže ztotožnit s tím, že na děti netlačím, snažím se je vtáhnout do sportu aby se sami chtěly zlepšovat. Ono to možná vypadá, že nemáme zájem je přivést k tomu úspěchu, ale BMX je tak komplikovaným sportem, že nejdřív musí do sebe zapadnout spousta věcí, aby z toho vzešla výkonnost.“
Ví, o čem mluví. Jako mladší junior Tamme nepostupoval do hlavních závodů, nedařilo se mu. Rok poté už jel o titul mistra Evropy a mezi profíky se stal prvním Čechem, který vybojoval stupně vítězů v evropském seriálu. „Přitom ve dvanácti letech by nikdo neřekl, že bych něco mohl v tomto sportu dokázat a mohl stačit Michalu Propokovi, který byl v podstatě hvězdou od začátků,“ věděl Tamme. K dětem je tak obezřetný. A když někdo dokáže uspět v osmi letech, nic to v podstatě neznamená. „V mládí se dá vyhrávat hlavně i kvůli tomu, že má kluk větší dispozice v ten moment. Je silnější, statnější, větší, vyvinutější... A pak začne prohrávat a hledá se chyba ve složení tréninků, obsazení trenérů, loňská spokojenost se obrátí o 360 stupňů. Je to ošemetné.“
Bikros je totiž v cyklistickém prostředí svéráznou disciplínou – na rozdíl od silniční cyklistiky není jen o plnění tréninkového plánu s počtem kilometrů. Je to extrémní sprint okolo 40 sekund na dráze s překážkami, celý čas se jede ve stoje a vrcholoví závodníci dokážou jet 60km/hrychlostí přes 200 otáček za minutu (vrcholoví závodníci na silnici jedou při závodě kolem 100 otáček za minutu). „Proto se snažíme rozvíjet sportovní přípravu všeobecně, v zimě makáme v tělocvičně, děláme kotrmelce, člunkový běh, zkrátka klasický tělocvik, který u dětí celkem schází. Snažíme se rozvíjet pohyby, aby mohli v létě co nejlépe fungovat. Pak se pozná, kdo u bikrosu opravdu chce vydržet,“ dodává Tamme.
V Bikrosclub Řepy ale s úpadkem svěřenců problémy nemají, naopak! Momentálně k nim chodí okolo 180 členů, z toho zhruba 105 licencovaných závodníků a 70 dětí do 15 let. „Základnou jsme největší cyklistický klub v České republice. Těžíme z toho, že s bikrosem lze začít už ve čtyř letech. Navíc naše dráha je veřejně přístupná, můžete si mimo tréninky a sportovní akce přijít zajezdit. Až teď se zpátky vrací ta původní asi šestiletá dřina, máme dost dětí a můžeme si dovolit zaměstnávat další trenéry za přiměřenou mzdu. Snažím se řídit vše jako funkční firmu,“ říká Tamme, jehož svěřenec je například Jan Švub, několikanásobný český mistr, který má za sebou i mezinárodní úspěchy a účast na Evropských hrách v Baku. „U nás je zcela dominantní, ale v zahraničí nejsme pořád v té top špičce,“ myslí si Tamme.
Najde se i pár juniorů a kadetů, kteří v budoucnu mohou být dobří, ale potenciál vidí hlavně v další generaci dvanáctiletých a mladších kluků, kterých má Tamme v klubu opravdu hodně. „Snažíme se je vést vlastní cestou a vytvořit jim podmínky jako pro profesionály. U nás v klubu se nám to celkem daří, je zde dobrá parta a výsledky se pomalu objevují. V letošním roce jsem se stali nejúspěšnější klub v BMX. Máme sedm titulů, 2x vicemistra a 5x 3. místo. Nejvíce mě ale těší, že jsme se stali mistři republiky v klubové soutěži a jsme hodně vidět.“