Talent ping-pongu zažil čínský dril. Bylo to tvrdé, říká Reitšpies
Víte, jak trénují děti v Číně? Rodiče je přivezou do velkých sportovních středisek s vidinou, že se z nich jednou stanou profesionální sportovci. Nejprve s nimi pilují běžnou atletickou průpravu a pak za nimi přijde šéftrenér a osmiletým špuntům pokyne: „Ty budeš hrát badminton, ty zas dělat krasobruslení a ty stolní tenis.“ Celé dny pak intenzivně dřou, nezajímají se o nic jiného...
David Reitšpies (18) v jednom takovém čínském sportovním centru byl. V Šanghaji podstoupil dril tamních hráčů. „Byla to fakt tvrdá zkušenost. Fyzická, tak i psychická,“ prozradil český reprezentant, který byl v minulém roce nejlepším evropským juniorem.
Společně s trenérem Josefem Plachým jsme Davida pozvali do redakce Díky, trenére. Musíme se totiž k něčemu přiznat – máme zde stůl pro ping-pong, který často hrajeme. Zajímalo nás, jak se připravují hráči v Číně, tedy v zemi, která tento sport ovládá. „Trénoval jsem s nimi, viděl, jak tam vedou špičkové hráče. Vždycky to trvá přes šest hodin, tedy společně s posilovnou. Tréninkové jednotky byly monotónní, ale velmi poctivé. Pokaždé jsem byl vysílen,“ popisoval Reitšpies. A jak se mladí čínští hráči chovali? „Mimo halu byli přátelští, ale anglicky vůbec neuměli. Aragonce? Tu jsem u nich nezaregistroval. Naopak, byli velmi ochotní.“
Reitšpies byl začátkem roku 2014 jedničkou juniorského evropského žebříčku, nyní se však pohybuje kolem 230. místa. Přechod mezi dospělé je vždycky nejtěžší. „Na juniorské úrovni to Davidovi stačilo. Techniku má, herní myšlení také ale potřebujeme hlavně zvýšit objemy, abychom nabrali na síle, obratnosti a výbušnosti. To vše do odpoledního tréninkového bloku není možné dostat,“ vyjasňuje trenér Josef Plachý, který s Reitšpiesem spolupracuje rok a půl, trénují v pražském týmu El-Niňo Praha.
A pak trenér dodá, že je to nejhlavnější důvod, který „brání“ v progresu. „Chybějí mu odtrénované hodiny, co naopak neschází hráčům z evropské a světové špičky. Trošku nám to komplikuje škola, kterou dělá třetím rokem,“ říká trenér Plachý a jeho svěřenec s tím souhlasí.
„Za rok budu maturovat, nyní je pro mě důležitější škola, potom trénink. Vím, že se stolním tenisem budu živit jako profesionál. Přece by byla škoda nevyužít toho, že ho hraju skoro celý život a pořád mě moc baví. Školu ale nehodlám vynechat,“ dodává Reitšpies. Jeho největší skalp? V Maďarsku při World Tour, na svém prvním turnaji mezi muži, David porazil Wang Zhixu. Číňana, který hraje za Dánsko. Povedlo se mu otočit nepříznivý stav 0:2 na 3:2. „Tam jsme změnili taktiku,“ říká o tom Reitšpies. Stejně jako řada evropských hráčů bojuje proti čínské armádě stolních tenistů.
Jak na ně? Je to velmi těžké mají obrovskou základnu z které mohou vybírat a k tomu ještě tvrdý dril, který ne všichni vydrží a jsou ochotni ho podstoupit. Musel by se objevit hráč kalibru Jana-Ove Waldnera. Legendární švédský hráč se dvacet let udržel ve světové špičce a Číňané z něho měli velký respekt. „Zdobil ho vynikající servis, příjem podání, předvídavost, jistota, rychlé nohy a hlavně psychická odolnost. Číňany ničil svoji kreativitou a vždycky zahrál něco nečekaného. Na čínské stroje to platilo. Jenže ty dnešní jsou nerozbitné, bez konkurence. Jak jsou dynamičtí a rychlí,“ říká trenér Plachý.
(juh)