Říct trenérům dětí jen díky, opravdu nestačí, říká Ceperko
Osudovým sportem Tomáše Ceperka, vybraného do elitní třicítky Díky, trenére, se stal lední hokej. Jako všestranně sportovně založené dítě snil o tom, že jednou oblékne dres v extralize. Dotáhl to nejvýš do 2. ligy, zato jako zakladatel plzeňské firmy TCC – sportovní služby a hokejový trenér může s klidným svědomím tvrdit, že „hraje“ extraligu.
Krasobruslení, atletika, basketbal, volejbal, tenis, pozemní hokej, ragby, házená, golf, další sporty a samozřejmě lední hokej, to vše se může kdokoliv učit či vylepšovat v TCC. Platí to pro dospělé, ale především pro děti.
„Kromě nich umíme připravovat vrcholové, i jak sami sebe označují hobby sportovce. Starají se o to vysokoškolsky vzdělaní trenéři se zkušenostmi a praxí,“ objasňuje Ceperko.
Jak to vypadá, ukažme na příkladu. Táta chce, aby se jeho kluk v budoucnu neflákal, a nejlepší řešení vidí v tom, že se od malička bude učit hrát hokej. V Plzni má dvě možnosti. Buď ho dovede do nějakého klubu, nebo na led Kooperativa arény. „Děti u nás učíme správně bruslit a pomalu přidáváme výuku základních hokejových dovednosti,“ vysvětluje Ceperko. „Příprava je celoroční. Může být ve skupině, v níž se jeden trenér stará o tři či čtyři hráče. Nebo je možné vsadit na individuální přípravu, to jeden trenér má na starosti jednoho či dva hráče. Pochopitelně trénink je o to intenzivnější.“
„Koučem“ byl odmalička
Někdy až 14 hodin denně tráví Tomáš Ceperko na „zimáku“. Aby toho nebylo málo, k povinnostem šéfa společnosti a výuce dětí od čtyř let, trénuje tým Akademici Plzeň, složený ze studentů plzeňských vysokých škol. Ti se scházejí čtyřikrát týdně ve večerních hodinách, aby se co nejlépe připravili na evropskou univerzitní soutěž EUHL.
„Trénovat, být koučem, mi bylo předurčeno odmalička. Když jsme cokoliv hráli s kluky na plácku za barákem, radil jsem i těm starším a kupodivu to většinou brali,“ vzpomíná Ceperko. Důkazem, že je to kouč opravdu kvalitní je i to, že v letošním květnu na galavečeru EUHL (Evropská univerzitní hokejová liga) byl zvolen nejlepším trenérem sezóny 2016/2017.
Svoji práci si vysnil
S hokejem začal až ve třinácti a aktivně ho hrál do 23 let. Techniku hole měl díky hokejbalu výbornou. Horší to bylo s bruslením, ale brzy spoluhráče z Rokycan, kam dojížděl z Plzně trénovat a hrát zápasy, dohnal i v něm.
„To díky tátovi. Když moje starší sestra nechala hokeje kvůli zraněnému kolenu, začal cepovat mě. Jako voják z povolání pracoval na letišti. Musíš líp bruslit, jinak to nepůjde, vtloukal mi do hlavy. Sedl na kolo a já před ním makal na in-linech po letecké dráze. I když jsem si v 18 letech vyzkoušel druhou ligu v Klatovech a Rokycanech a poté i nižší soutěže v Německu a ve Francii, bylo mi jasné, že ze mě profík nebude,“ říká Ceperko.
Maturitu složil na Sportovní a podnikatelské škole a ve studiu pokračoval na Západočeské univerzitě v Plzni, studoval obor Tělesná výchova a sport. V té době dostal nabídku trénovat děti v Třemošné. A po pěti letech začal uskutečňovat svůj projekt sportovního podnikání.
„Tuhle práci jsem si vysnil a vlastně se na ní nevědomky od malička připravoval. Vždy mě lákalo pomáhat sportovců, aby se zlepšovali. Samozřejmě jsem netušil, že na to budu někdy mít firmu s tolika šikovnými kolegy schopnými nabídnout servis jakéhokoliv druhu tréninku nebo přípravy. Ani to, že k nám budou jezdit i zájemci z Německa, Ruska, Švýcarska, i třeba z Kazachstánu.
Trenér? Nejlépe profesionál
Podle Ceperka by měl být trenér dětí slušně honorovaný a nejlépe profesionál. Jinak se kvalita českého vrcholového sportu nikdy nepohne k lepšímu. A hlavně, ubyde dětí, které sport od malička zaujme tak, že se stane samozřejmou součástí jejich života i v dospělosti.
„Bohužel, ocenit trenéry za jejich psychicky náročnou činnost jen tím, že jim jejich svěřenci řeknou díky, opravdu nestačí,“ tvrdí Ceperko.
mh
sdílet | Zpět