Poradkyně v osobním rozvoji hodnotí trenéry z Top 10!

Trenéři v Top 10 projektu Díky, trenére pracují s dětmi osobitým způsobem, originálně a nekopírují. Jsou zvyklí zkoušet nové věci, přemýšlí u toho a nemilují stereotyp. Tak hodnotila trenéry a trenérky Marcela Pikálková, pedagožka, konzultantka a auditorka v oblasti personalistiky a řízení lidských zdrojů.



Pro web Dikytrenere.cz hodnotila všechny kandidáty na titul Trenéra mládeže 2015. „Je u nich vidět sebedůvěra, dělají to naplno. Věnují tomu všechno. Trenérskou práci vnímají jako výchovu, uvědomují si tu zodpovědnost a není jim to jedno. Tohle ve společnosti hodně chybí. Zaplaťpánbůh za ně,“ chválí je Pikálková, která napsala knihy v oblasti logiky a osobního rozvoje.

Přečtěte si zajímavé názory na trenéry z Top 10!

Pavel Benčo
šachy

„Zaujala mě jeho kreativita, což je nezbytná součást osobnosti takového člověka. Pokud nebude kreativní, nedocílí toho, aby děti motivoval. Naplňuje tak ideu Komenského – škola hrou. Komenského principy by neměly chybět ani v trénincích. Musí zařídit, aby to děti šachy bavily a současně se je snaží učit principy svého sportu. On ví, že šachy jsou o mozkové gymnastice a úměrně s tím společně s dětmi pracuje. Někomu to může připadat, že šachy nejsou sportem... To je omyl! Je to stejně náročné, jako naučit děti hrát s míčem nebo plavat. Pak se mi líbí, že šachy dokáže propojit s praktickým využitím. Zmiňuje, jak se pak děti dokáží lépe soustředit ve škole na výuku. Lépe se učí, dělají domácí úkoly. Je to určitý vzkaz pro rodiče.“

Tomáš Bezpalec
fotbal

l

„Krásný příklad pro-aktivity. Tito lidé vždycky musí vycházet z vlastního motivu. Na základě vlastního signálu jsou činorodí a nebojí se zkoušet nové věci. Tohle má trenér Bezpalec bytostně v sobě a na tom staví. V relativně krátké době vyrostl jeho klub z nuly na sto padesát svěřenců. Navíc dokáže koordinovat další lidi. Líbí se mi na něm, že trénování vnímá v souvislostech – není to jenom o výchově dětí, také o výchově rodičů. Buduje společenství, uvědomuje si, že to jsou provázané věci. Myslí na děti v ekologickém smyslu, aby doma neslyšely něco jiného, než na tréninku od něj. Nestaví je do kontrastu, prostředí se snaží zharmonizovat, a to je špičková věc vzhledem k trenérské práci. To každý neumí a mnoho trenérů si to ani neuvědomuje a vyhýbají se tomu. Sportovní život je součástí celého života dítěte a trenér by měl být iniciátorem, hledat možnosti. Vnímat tu práci jako poslání.“

Tomáš Eisenkolb
florbal

„Je autonomní, sebevědomý. Vnímá věci v pozitivním slova smyslu a dokáže si je prosadit. Pere se za to správné. Řekne nahlas, když se mu něco nelíbí, plně prosazuje to, čemu věří. A to silou buldoga. Je vytrvalý, nenechá se odradit, překážka pro něj znamená výzvu. A tohle přenáší na děti. Vytrvalost a dlouhodobější způsob uvažování jsou jeho silné stránky. Tím, že vymyslel „míchačku“ (turnajový systém, při kterém se děti rozmíchají do nových týmů), se u něj prosazuje také pro-aktivita. Dokáže vymyslet originální věci a vtáhnout do nich ostatní. Velmi mě zaujal.“

Robin Foniok
basketbal

„Je příkladem mladého člověka, který má v sobě chuť se něco nového učit. Věk mu není překážkou, naopak výhodou, protože se nebojí riskovat. Může se podívat na sport jiným úhlem pohledu. On vidí, že ne všichni trenéři to dělají stejně, má odvahu jít si se svojí cestou. Nenapodobuje je. Určitě zažívá prohry, věci, které se nepovedou. Tuhle přirozenost z něj cítí i svěřenci, kterým pak vůbec nevadí, že je jen o pár let starší. Jako autoritu ho berou, na nic si nehraje. Je myšlenkově mnohem dál oproti vrstevníkům. Navíc práce s talenty se vyplatí v každé profesi, také v trénování dětí. Nemůžeme stavět jenom na odbornících, kdo je pak nahradí?“

Věra Krásná
judo

„To je princip pomáhajících profesí. Staví na osobité cestě. Judo je napůl filozofií, není to pouze o sportu. Zdůrazňuje, jak chce vychovat krásného člověka, morálně ctnostného. Jí je to přirozené. To má v sobě a snaží se to předávat. Způsob sportování vede tímto směrem. Je to charisma konkrétního člověka, přizpůsobuje si tím prostředí. Věří si, hledá si svojí vlastní cestu, vnímá, že základem je výchova dítěte. Je to velmi inspirativní způsob trénování.“

Jaroslav Krejčíř
baseball

„Sport vnímá srdcem. Je emotivním člověkem, sálá to z něj. Má dobré komunikační dovednosti, což je také principem baseballu. Krásně pracuje s dětmi, k nejmladším si dřepne, mluví z očí do očí. Snaží se, aby děti ten sport prožívaly všemi smysly, aby to nebyla jenom rozumová záležitost. Zase hledá osobitý způsob, jak to dělat. Vymyslí si svůj vlastní princip pohybových aktivit, atraktivně to nazve (Happy Ball). Přitom je to hodně disciplinovaný člověk, v trénincích se plně koncentruje.“

Ivana Křístelová
sportovní gymnastika

„Je si vědomá toho, co je edukační dovednost. Dostala do České republiky Air Track, uvažuje nad těmito věcmi, které ji mohou hodně pomoci. U ní je základem to, že je ve sportovní gymnastice jako doma. Skrz to ovlivňuje holčičky. Je pracovitá, vytrvalá. Gymnastika je tvrdý sport, je to o překonávání bolesti. Své svěřence umí namotivovat, připravit jim přátelskou atmosféru na tréninku. A tím jim to vše usnadní. Ale ve výsledku každý sport bolí, některé více, některé méně, a to v odlišných fázích.“

Ondřej Michálek
lední hokej

„Cílevědomý chlap. Drží se svojí koncepce. Je psychicky a fyzicky silný, což je také jeden z předpokladů pro trenéry. Vzor, který u nich očekáváme, je síla. Nejen fyzická, svalová, ale také psychická. To z něj musí vyzařovat. Jemu pomohl začátek, kdy hrál hokej pro sebe. Musel přijít na to, že dokázal překonat nástrahy, viz jeho nemoc v dětství. Je vidět, že to samé chce používat na svěřence. Líbilo se mi, že když něco dělá, tak naplno. Tohle nejde dělat napůl. Stejně jako v samotném sportu. Když se rozhodl trénovat děti, tak to nešidí.“

Daniela Smutná
stolní tenis

„Silný lidský příběh. Postihla ji těžká nemoc, byla na invalidním vozíčku, přesto se vrátila k trénování. Nevzdala se! Svým vlastním příkladem ukázala svěřencům, k čemu je vnitřní síla. Ve sportu jí můžu získat a pak použít. Pokud se někdo z jejích svěřenců dostane do špatné situace, určitě se nestane, že to jen tak vzdá. Vzpomenou si na ni. To je jedno poslání, které sice není o trenérské práci, není to ovlivnitelná plánovaná záležitost. Ona ale vládne edukačními dovednosti. A líbí se mi u ní pružnost. Je schopná přemýšlet deseti různými způsoby. Nevidí všechny stejně, neškatulkuje, snaží se o individuální přístup. Respektuje osobnost dítěte. Současně jí to nebrání, aby měli svěřenci respekt.“

Lukáš Tamme
cyklistika

„Iniciativní člověk, aktivní. Vymýšlí možnosti, není to o stereotypu. On je také hodně empatický, umí se vciťovat, proto se mu s dětmi dobře dělá. Vnímá ten rozdíl mezi dospělým a dítětem. Umí pracovat s pochvalou, ví, že je nutné děcka u toho udržet. Navíc tohle je sport, ve kterém o zranění není nouze, proto je nutné se chovat zodpovědně. Jedna věc je hra, druhá to, aby to bylo ohleduplné. Když na ně bude hodně přísný, nebude je to bavit, když ale upustí uzdu, může se něco stát, zbytečně tak riskuje. Takže musí neustále balancovat.“

sdílet | Zpět