Návštěvy TOP 16. Trenérka Rope Skippingu Olga Kepková: „Baví mě dětský progres. Ta spontánnost, živelnost a energie.“

Rope Skipping je relativně mladý sport, jehož zrod v ČR datujeme k počátku tohoto tisíciletí. Jednou z osob, jenž má lví podíl na jeho existenci, popularitě a oblíbenosti mezi dětmi je úspěšná trenérka, sportovkyně tělem i duší. Seznamte se s Olgou Kepkovou, která nedá na svoje svěřence a Rope Skipping dopustit. Dnes je právě i díky jejich nominaci mezi letošními Top 16 trenéry mládeže v soutěži Díky, trenére.

Od útlého dětství se věnovala závodnímu sportu. Nejdříve požárnímu sportu, pak karate nebo aerobiku. Během studií rehabilitace dále provozovala kick-box a nahlédla do trenérství florbalistů v Krupce. Jakoby tato sportovní různorodost symbolizovala, že Olze nakonec uhrane něco netradičního, něco, co tu doposud nebylo. Jednoho dne na UK FTVS zhlédla představení 6 chlapců, kteří skákali legrační sestavu přes švihadla. „Koukala jsem na ně s otevřenou pusou, kluci si to strašně užívali, skákali do hudby na nějakou veselou písničku a byl to asi takový nejsilnější zážitek pódiových sestav, který jsem kdy viděla.“ Vzpomíná Olga a dodává: „Jednoduchost, v tom byla krása.“

V tu chvíli byla pevně rozhodnutá, jakému sportu se chce věnovat. Problém byl, že Rope Skipping, neboli také Jump Rope, v ČR vlastně neexistoval. „ Postupně jsem však začala objevovat neznámé a de facto na koleni objevovat a učit se tomuto sportu. To bylo asi nejhezčí. Začít sport od nuly.“ To vystudované rehabilitační inženýrce, která do té doby vedla oddělení kardiologie, internu a léčebnu pro dlouhodobě nemocné, totálně změnilo život. Začala trénovat děti, nejdříve sedm, druhý rok dvanáct. Dnes po patnácti letech klub Rebels O.K. Rope Skipping Řevnice čítá více než 70 sportovců, hlavně děvčat, v širokém věkovém rozmezí od 6 do 19 let.

Rope Skipping je sport mnoha tváří. Přestože se vždy skáče přes švihadlo objevují se zde prvky gymnastiky či break dance a paleta disciplín obsahuje oblíbený battle, rychlostní skákání nebo freestyle. „Rope Skipping by mohl být pro každého,“ tvrdí Olga. „Když se začne v útlém věku a děti se naučí správné technice, tak už je to potom legrace.“ K úspěchu je však zapotřebí mít dostatečně natrénováno. „Holky mají průpravu ze všech různých sportů, hlavně teda z gymnastiky. Vždycky jim říkám, že to co skáčou na nohou, tak stejný čas skáčou na rukou. Stojky, hvězdy, ronda a přemety, toto všechno je se švihadlem.“

Na trénování dětí ji nejvíce fascinuje jejich progres. „Když tomu sportu děti propadnou a mají tam to srdíčko, tak je neuvěřitelný, jak se zlepšují, s jakou vervou, jakým nadšením.“ Nejdůležitější je pro Olgu vybudovat si se svými svěřenci vzájemnou důvěru. Jediný její požadavek je přitom prostý. „Musí mít chuť se s tím poprat. Nemusí být na prvním místě, že musím být nejlepší . Důležité je, aby ten člověk chtěl překonávat sám sebe.“ Dobrý trénink musí být výživný a přinést něco zajímavého. „Vždycky se snažím, aby tam bylo něco, co je baví a co je trošku jinak.“ Do tréninku proto zařazuje nejrůznější modifikace nebo děti vtahuje do vymýšlení choreografií.

Olga je velice úspěšnou trenérkou, o čemž hovoří řada úspěchů jejích svěřenců na mezinárodní úrovni. Především je ale velice oblíbenou trenérkou, které nejen touto formou děti vzkazují: Díky, trenére!

mh

sdílet | Zpět