Návštěvy Top 16: Trenér šachu Karel Handlíř: „Děti je třeba zaujmout, nadchnout pro činnost.“

Členové Krajského tréninkové centra mládeže, ale i TJ Lokomotiva Krnov si zamilovali hraní šachu. Vděčí za to Karlovi Handlířovi, muži, jenž zcela propadl trénování mládeže a šíření dobrého jména šachového sportu. To je důvodem, proč je letos zaslouženě mezi Top 16 trenéry v anketě Díky, trenére.

Šachy jsou pro Karla celoživotní vášní, proto nepřekvapí, že před šestnácti lety začal s jejich trénováním. „Obrovským impulzem pro mne bylo, když mi na mobil před sedmi lety zavolala starostka Krnova a požádala mě, abych v potěmkynovém Mikroregionu Krnovsko založil mládežnický šach.“ Tak s významnou podporou učinil a výsledkem je, že se již dnes stará o neuvěřitelných 165 dětí ve věkovém rozmezí 5 – 15 let, které učí šachu v rámci Krajského tréninkové centra mládeže na všech školách a gymnáziích v Krnově a okolí. Díky své píli a nadšení tak dosáhl největší sportovní základny, kterou mu mohou závidět i tamnější fotbalisté nebo hokejisté.

Šachy jsou dle Karla především hrou, která dokáže rozvíjet širokou škálu mentálních schopností, které jsou později uplatnitelné v reálném životě. Stejně tak má vazbu i na ostatní školní předměty. Jeho hlavním cílem je ukázat dětem kouzlo šachů a odtáhnout je tak od denního vysedávání u počítače. „Snažíme se děti dostat od nesmyslných počítačových her k řešení šachových úloh.“ Důležitá je všeobecná sportovní průprava dětí, proto podporuje jejich aktivity i v rámci jiných sportů. „V prvé řadě jim nebráníme, aby sportovali nebo se zabývali jiným sportem. Já jsem osobně rád, když tyto děti hrají florbal, fotbal, plávání, atd. a mají momentálně ten šach jako takový druhý sport, ale jinak je tomu přes tu zimu, kdy se to hraje.“

Pro lajka vypadají šachy jako stereotypní sport. Veřejnost jej dle Karla vnímá jako přemýšlivý sport, kde sedí „dva tišší blázni“, což nikoho neosloví. Proto se dětem snaží šachy představovat jako zajímavý sport, kdy je potřeba sportovní výkon. Má tedy i určité triky, jimiž pravidelně tréninky obohacuje, např. změnou prostředí, obřími šachami, tzv. simultánkou či netradičními turnájky. „Zapojuji kolektivní trénink kluci proti holkám (já hraji s holkami), dávám odměny při vyhodnocení turnaje (bonbony, čokolády atd.). Šachovnice máme i na školním hřišti. Přesvědčil jsem fotbalisty, že ten, kdo neumí hrát alespoň trochu šach, nemůže být skvělý fotbalista.“ A co pro Karla znamená dobrý trénink? „Dobrý trénink zažívám často, je to tehdy, když vidím zaujetí těch mladých, jakým způsobem je ty šachy baví. To co já zažívám s dětmi a se šachama je něco neskutečného, krásného.“

Karel dnes trénuje děti šestnáct let. „Trénuji proto, že ty děti jsou nasávací houba, za druhé mě to nesmírně baví, za třetí je to můj obrovský kůň a myslím si, že máme už takové výsledky, na které jsme jako oddíl hrdí.“ Šachy a trénování dětí mu přináší řadu nevšedních zážitků v jeho už beztak bohatém životě. „Jsou to pro mě obrovské životní zážitky, které jsem nečekal a díky šachům zažil.“ A inspiruje tak další své vrstevníky k podobné činnosti. „Je spousta dědků, co vysedávají v hospodě, ale já mezi ně rozhodně nepatřím. Dneska vychází do důchodového věku celá řada kvalitních lidí a co to vyvalí učitelů, ředitelů nebo manažerů, a ti by se všichni mohli zapojit do trénování mládeže, oni na to mají. Než sedět doma, tak ať pomohou.“

Karel je člověkem, který již dosáhl svých ambic. „Podařilo se mi založit krajské tréninkové centrum mládeže, které má nejenom svůj smysl, ale má svoji strategii, dlouhodobý cíl.“ Aby se dle něj celý systém nezhroutil, musí být vybudovaný pevný systém výboru mládežnického šachového oddílu včetně trenérské základny (dnes čítající 15 trenérů), která by zajistila dlouhodobou funkčnost práce s dětmi. „Už to dneska funguje tak, že kdyby mě dneska přejel parní válec, tak vím, že to pojede dál. Dneska už je záruka v tom, že to, co jsem založil, pojede dál.“ Za jeho neutuchající touhu šířit mezi děti lásku k šachu mu proto jeho svěřenci vzkazují: „Díky, trenére!“

mh

sdílet | Zpět