Na děti se nekřičí, říká fotbalový trenér Seidl

Byl to otec, který učil hrát fotbal trenéra mládeže FK Ústí nad Labem Milana Seidla od jeho pěti let, stejně jako později jeho mladšího bratra. Milan zůstával na hřišti i na jeho trénincích a pozorně sledoval, jak to táta dělá. Netušil, že se to jednou bude hodit.

„V osmnácti jsem si poranil koleno tak, že jsem musel závodního hraní nechat. Neuměl jsem si představit, že bych byl bez fotbalu, vždyť jsem na hřiště odmalička chodil skoro denně. Když jsem dostal od klubu nabídku, abych to zkusil s trénováním, byla to pro mě spása. Věděl jsem, že se přitom bez patřičného sportovního vzdělání neobejdu, tak jsem se do něj pustil, “ říká Seidl.

Ústeckou omladinu trénuje devět let a na hřišti s ní tráví týdně kolem 20 hodin. Když se ho zeptáte, jakého největšího úspěchu za tu dobu se svými svěřenci dosáhl, jen tak na okraj prohodí, že v Londýně v tréninkovém centru Tottenhamu Hotspurs uštědřili domácím porážku. „Jistě, měl jsem z toho radost. Ještě větší, jak to prožívali kluci. Stejně mě potěší každý vydařený trénink. Když cítím, že je fotbal baví a užívají si ho.“

Když se hlásí svěřenci

Při sledování tréninku Seidlových svěřenců překvapí, že trenér ani jednou nezvýšil hlas. Přitom všechno klape. Kluci jsou soustředění, připravují se s velkým zaujetím.

„Na děti se nekřičí. Myslíte si, že by se na tréninky těšili, kdyby na ně pořád někdo ječel? Neuznávám trenéry s direktivními sklony, takoví k dětem nepatří. Jsme partnery a jde nám o stejnou věc. Naučit se dobře hrát fotbal. A pochopitelně chovat se jak se patří na slušné lidi,“ tvrdí Seidl.

Když se ústeckého trenéra zeptáte, co ho na přípravě dětí nejvíc baví, odpoví, že jsou to jejich pokroky. Také jak jsou rádi, když se jim něco povede. Nemusí to být zrovna vítězství nad soupeřem, ale rychlá klička, přesná přihrávka.

„Bonus je, když se ke mně hlásí svěřenci, které jsem trénoval, když byli malí. Pozdraví, prohodíme pár slov. Zeptám se, jak jim to jde a popřeju jim, aby se prosadili i ve velkém fotbale,“ říká Seidl.

mh

sdílet | Zpět