Loď je třeba zasloužit si, říká trenérka dětí od Vltavy
Když slyší z lodí křičet děti: „prosím, ještě chvíli, nám se nechce z vody“, tak je to pro trenérku Hanu Vajnerovou jako rajská hudba. Ve veslařském klubu Slavia Praha, z něhož je i olympijská vítězka z Londýna Mirka Knapková, je trénuje už 10 let. K veslům a Vltavě jí přivedla třídní učitelka z devítiletky Lída Hobzová, sama veslařka. Postřehla, že má instinkty závodnice a slušnou fyzičku.
Vajnerová skoro denně pospíchala k vodě a veslování jí šlo tak dobře, že to časem dotáhla do reprezentace. Jenže když jí začaly trápit zdravotní problémy, slibná kariéra talentované veslařky nepokračovala. K závodění se vrátila coby veteránka a zároveň přivedla k vodě syna.
„Z plata odstrčit loď, chytit jí při přistávání, poradit jak na to. Samozřejmě ne jen synovi, ale i druhým dětem. Takhle nějak se rodila moje druhá kariéra, tentokrát trenérská,“ říká Vajnerová.
A jeden z jejích svěřenců o ní prohlásil: „Má ze všech trenérů v klubu s dětmi největší trpělivost. A musím dodat, i s některými rodiči, kteří si myslí, že o veslařině vědí víc, než bývalá reprezentantka.“
Děti? Jsou pohybově méně šikovné
Když se trenérky zeptáte, jaké děti přicházejí do klubu s přáním naučit se veslovat, chvíli mlčí a pak diplomaticky řekne, že rok od roku jsou pohybově méně šikovné. A tak první, co musí udělat, když přijde do loděnice nováček s rodiči, je vysvětlit jim, že veslařina není jen sednout do lodě a hurá, hned se povezeme.
„Je to po celou dobu co vedu omladinu většinou od 10 do 14 let stejné. U všech je třeba od začátku zlepšovat kondici. Tak, že budeme běhat, jezdit na kole, plavat a hodně cvičit, hlavně zádové svaly. Loď je třeba zasloužit si,“ vysvětluje Vajnerová.
„Děti u nás dostávají neocenitelnou možnost užívat si krásy života v partě. Zároveň zlepšit si pod odborným vedením kondici a k tomu jako bonusy naučit se ovládat vlastní tělo, loď a porozumět vodě. Většinou polovina dětí z nově příchozích tuhle šanci nezahodí a to mě k trenéřině nejvíc táhne,“ dodává.
mh
sdílet | Zpět