Děti si ve sportovním aerobiku zakódují spolupráci, říká trenérka Buriš

Sportovní aerobik rovná se dobrá průprava do života. Trenérka Veronika Buriš netvrdí, že je to nejlepší sport na světě, ale miluje ho. Trénuje děti od čtyř do patnácti let a mladé dospělé a věnuje jim neuvěřitelných osmadvacet hodin týdně. „Je to řehole,“ směje se držitelka první trenérské třídy, absolventka FTVS UK. Za nic na světě by neměnila. Odměnou za její píli budiž nominace do třicítky nejlepších v projektu Díky, trenéra.

Někdo si řekne, že sportovní aerobik je hlavně zábavou. Trenérka Veronika Buriš vás ale okamžitě přesvědčí o opaku, i když nakonec připustí, že prvky zábavy jsou třeba. V trénování aerobiku mají tyhle prvky svoje místo. „Sportovní aerobik je náročný,“ překvapí leckoho. S tím, proč si to myslí, nedělá žádné tajnosti. „Je docela těžké vměstnat radost pohybu dětí do škatulky pohybu, do techniky pohybu, které tenhle sport vyžaduje,“ popisuje trenérka z Aerobic Team Chuchle.

Proto musí někdy doslova kouzlit. „Abych je udržela u tohohle sportu, aniž by oni věděly, že dělají něco těžkého, tak vkládám do tréninku různé soutěže, nebo pauzičky, aby si ulevily od myšlení. Protože děti musí hodně přemýšlet, trénujeme choreografie a to je náročný na přemýšlení, tak musí mít dobře vytrénovanou pohybovou paměť,“ nabízí pohled za kulisy úspěšná trenérka. Pokud by měla zveřejnit kompletní seznam úspěchů jejich svěřenců, byl by pořádně dlouhý. Najdete tam individuální tituly ze světových, evropských a pochopitelně i českých šampionátů a stejně úspěšné byly pod jejím vedením i družstva. Samozřejmostí je, že cinkla i celá řada dalších medailí, než byly ty zlaté. Stejně rozmanité je i věkové spektrum od juniorů po dospělé.

„Ale dokážu se radovat i z maličkostí, třeba z přáníčka, které mi děti udělaly ve školní družině. Nebo jsem dostala keramické logo našeho klubu, které děti udělaly na hodinách keramiky,“ líčí s potěšením. A nejde jen o hmotné dárečky. „Stačí, když vidím nadšení dětí, když se jim něco povede a naučí se něco nového,“ dodává.

Samozřejmě chce, aby se děti zlepšovaly, ale aby je trénink a soutěžení bavilo. A proto sází v tréninku na odlehčení a hry. „Někdy začínáme soutěžemi a končíme hrou,“ prozrazuje. Připouští, že sportovní aerobik osloví převážně děvčata, pro které je atraktivní. „Je to cvičení na hudbu, holky mají možnost se předvádět. Když jsou závody, tak mají krásný dresy na sobě, jsou namalovaný. Sedmiletá holčička je s vymalovanými řasami úplně nadšená,“ hlásí s rozzářenými očima.

Sama prý nebyla jiná, i ona si tyhle věcí užívala a užívá. „My ženy máme tendenci se předvádět,“ směje se. „Pro holčičky je to prostě atraktivní sport. U mě v klubu to holčičky dělají rády.“

Sport jako výchova

Nachází pochopitelně i spoustu jiných kladů, které sportovní aerobik přináší. A nejde jen o samotné cvičení. „Je to i estetický sport, odmalička se snažím děti vést ke správnému držení těla a to nejen slovně. Ale i posilovacími cviky, aby vypadaly dobře,“ odhalí, že ji zajímají i jiné věci než výsledky. Dbá také na výchovu, byť ví, že tady je hlavní díl na rodičích dětí. „Snažím se děti i vychovávat, protože některé z nich mám čtyřikrát, pětkrát, šestkrát týdně. Působím na ně i jako výchovný činitel. Snažím se je naučit, aby se chovaly sportovně a to nejen k soupeři ale i k rozhodčím, kamarádům i spoluzávodníkům,“ tvrdí. „Aby měly v sobě zafixováno fair play. A to nejen ve sportu, ale i do toho dalšího života,“ doplňuje.

A že se to pak jejím svěřencům bude hodit, o tom nepochybujte. „Všeobecně platí, že sportovec, který projde tréninkem, je disciplinovaný. Má v sobě zakódovanou zodpovědnost,“ myslí si. A pokud někdo dělá týmový sport, je výhoda směrem do života ještě větší. „Pak mají ty děti v sobě zakódovanou spolupráci. Tvoří s dalšími přece tým. To je obrovská deviza do života,“ vypráví.

Věří, že holčičky, které trénuje, se v dalším životě neztratí a není podmínkou, že budou sbírat medaile. „Budu šťastná, když ty holčičky zůstanou dál u sportu. Bude pro ně obrovské plus, když umí zvládnout nároky, které na ně klade trenér, pak až budou v zaměstnání, bude v téhle roli třeba jejich šéf a ony na to budou připravené. Tyhle věci zůstanou v dětech zakódované a to je pro ně ohromné plus,“ dodává nadšeně. A o tréninky u ní je zájem, za posledních pět let přivedla ke sportovnímu aerobiku na šedesát nováčků. „Většinou si nás ale najdou sami a my je učíme mít náš sport rád,“ směje se. A na závěr prozradí recept, jak správně naladit atmosféru na tréninku. „Vezmu tam svoje tříletá dvojčata a vždycky je hned o zábavu postaráno,“ dodává.

mh

sdílet | Zpět