Basketbalista Konvalinka se zranil. A teď vymýšlí blázniviny s dětmi

Basket? Zkus to, je to sport pro chytré kluky. Tohle slyšel od rodičů Adam Konvalinka, když se zeptal doma, zda může jít se spolužákem na nábor. Bylo to ve druhé třídě na základce. Oba vybrali a Adam u basketbalu zůstal dodnes.

Už v žácích patřil mezi talenty a v patnácti se rýsovala možnost jít za lepšími tréninkovými možnostmi ze Sokola Pražského do USK Praha.

„Jenže jsem se zranil. Vazy v koleni nevydržely a přetrhly se. Tak blbě, že mi doktoři zakázali hrát,“ vzpomíná Konvalinka. Pro kluka od malička spjatého s kamarády z basketu bylo něco nepředstavitelného, že by přestal chodit do klubu. Zprvu pomáhal funkcionářům, a když koleno přestalo zlobit, také trenérům malých dětí.

„Dopadlo to tak, že se jim věnuji už 13 let. V současnosti 20 hodin týdně. Mám štěstí, že snoubenka je také basketbalistka. Přijde domů z práce a já pádím trénovat. Zatím je klid,“ osvětluje majitel trenérské licence A, jinak vystudovaný inženýr, odborný asistent na ČVÚT.

Co je na tom pravdy, že od nové sezóny povede muže TJ Sokol Pražský v 1. lize? Znamená to, že už nebude trénovat děti?

„V žádném případě. Být s těmi nejmenšími je balzám na duši. I když na druhé straně také trochu na hlavu. Musím vymýšlet blázniviny, abych je při tréninku co nejdéle udržel koncentrované. Pořád jim člověk musí zavazovat tkaničky nebo s nimi lítat na záchod, když se jim chce čůrat. Jenže pak mrňous poprvé trefí koš nebo začne driblovat slabší rukou a vše je odpuštěno,“ vyznává se Konvalinka.

Do „Díky, trenére“ ho přihlásil jeden z jeho bývalých svěřenců. Proč, to vystihl takto. „Na každý jeho trénink jsem se těšil. Pořád z něj vyzařovalo, jak má rád balon a tím dokázal k basketu každého přitáhnout.“

A právě to je mottem přístupu mladého trenéra ke každému svěřenci. Když se mu dostane do rukou sedmiletý špunt tuší, že by byl zázrak a shoda okolností, kdyby vychoval budoucího reprezentanta kalibru Zídka či Welsche. Přesto mu věnuje to nejlepší ze svých zkušeností basketbalisty a snaží se z něho vychovat slušného člověka, který sport ve svém životě jen tak neopustí.

mh

sdílet | Zpět