Josef Kašík

ZEVL team, Extrémní sporty

Bike trenér Josef Kašík: „Baví mě dětská zvídavost a upřímná radost.“

Sjezdové kolo a Josef Kašík je léta nerozlučná vazba. Spolek ZEVL team pro něj znamená život. Je to sport, adrenalin, parta přátel, ale i děti, kterým se věnuje. Tráví s nimi spoustu radostných chvil, přičemž je neustále posouvá vpřed. Právě proto patří letos zaslouženě mezi Top 16 trenérů mládeže v anketě Díky, trenére.

Spolu s pětičlennou partou kamarádů z Jeseníků začínal Pepa Kašík jako freerider na prkně a horský turista. Poté, co však začaly zimy bez sněhu převažovat ty s jeho dostatkem, museli tito sportovci přesedlat na jiný sport. Sjezdové kolo, sport zahrnující přírodu v horách, nespoutanou jízdu terénem i dávku adrenalinu, se okamžitě ukázalo jako ideální volba. V roce 2007 tak vznikl ZEVL team čítající 6 členů, kteří střídali bikeparky jeden za druhým.

Dnes má třicátník Pepa dvě dcery, devítiletou a tříletou. Právě díky své starší dceři Adélce odstartoval svou trenérskou dráhu. „Nejdříve jsem s ní jezdil sám a snažil jsem se jí ukázat krásu ježdění.“ vzpomíná. „Postupem času, když jí ježdění se mnou přestalo bavit, tak jsme hledali další děti, které by se zapojily.“ Proto se ZEVL týmem spustili veřejné tréninky, kam se během sezony přihlásilo osm dětí. Dnes, teprve druhým rokem existence tréninků, se mohou chlubit už základnou šestnácti dětí.

Na tréninku musí být dle Dolfiho, jak mu ve spolku říkají, sranda. „Vtipkuji, komunikuji s dětmi. Snažím se zpestřit trénink různými aktivitami.“ Učí se s dětmi sjezdovat, jezdit klopénky, skákat nebo také jezdit přes kořeny. „Prioritně se věnujeme cyklistice, odvětvím downhill, enduro a freeride.“ Protože se jedná o nebezpečný sport, nezapomíná na preventivní cvičení a osvětu. „Na trénink přicházím i s prvky workout, cvičení s vlastním tělem, pravidly zdravého stravování atd.“

Trénování dětí jej chytlo natolik, že si touží udělat trenérskou licenci. „Hlavním smyslem trénování je, že bych chtěl děti dostat tam, kde jsem nikdy nebyl.“ Také proto společně s kolegy postavil vlastní bikepark v areálu Kareš, jenž bude dále rozšiřovat. „Cílem bylo dětem poskytnout nějakou tréninkovou základnu, nějaké místo, o které bychom se mohli opřít.“ Kvůli trénování dětí se vzdal i dobře placené práce, což vysvětluje svou motivací: „Baví mě sledovat jejich růst. Že jsou silnější, rychlejší a zkrátka lepší ve všech oblastech. Děti se navzájem motivují. Každé dítě má svého soka/parťáka, se kterým jsou vyrovnaní, navzájem se hecují a předhání.“

Do budoucna by Pepa rád hlavně šířil věhlas sportu. „Chtěl bych dělat trenéra neustále. Lidem, kteří sem přijdou, chci ukázat krásu kola a vlastně dostat tento mladý a atraktivní sport mezi mládež.“ Již dnes Pepovi svěřenci vzkazují: „Díky, trenére!“

mh

sdílet | Zpět