Aktuality

Karel Ševčík - trenér, který chce udělat z ragby svátek, společenskou událost

Ragby se stalo jeho vášní a dělá všechno proto, aby se tenhle sport gentlemanů zaujal co nejvíc dětí a jejich rodičů. „Vzorem, jak by to mělo šlapat i u nás, jsou Francie a Velká Británie. Hráči, rodiče, trenéři, funkcionáři tvoří jednu pospolitou komunitu. Rodiny se scházejí a přátelí při zápasech svých potomků. Platí to po celé generace, a jak zápas dopadne, není to hlavní. Pro všechny je ragby svátek, společenská událost,“ říká Ševčík.

číst dále

Děti si ve sportovním aerobiku zakódují spolupráci, říká trenérka Buriš

Sportovní aerobik rovná se dobrá průprava do života. Trenérka Veronika Buriš netvrdí, že je to nejlepší sport na světě, ale miluje ho. Trénuje děti od čtyř do patnácti let a věnuje jim neuvěřitelných osmadvacet hodin týdně. „Je to řehole,“ směje se držitelka první trenérské třídy, absolventka FTVS UK. Za nic na světě by neměnila. Odměnou za její píli budiž nominace do třicítky nejlepších v projektu Díky, trenéra.

číst dále

Atlet Vodička: Snem je založení akademie pro alternativní výuku

Šestnáct hodin týdně věnuje přípravě atletických talentů v pražském SC Radotín Tomáš Vodička. Na starosti má držitel třetí trenérské třídy v atletice, druhé ve fitness a licence TAP českého atletického svazu na osm desítek malých sportovců ve věku čtyři až jedenáct let. „V téhle činnosti jsem se našel, práce s dětmi mě vždycky bavila, jsem rád, že s nimi můžu být každý den, je to skvělé odreagování. A když za vámi děti nebo rodiče přijdou, že se jim trénink líbil, je to úžasné,“ říká Vodička, který se dostal do třicítky vyvolených v projektu Díky, trenére.

číst dále

Allkampf-jitsu? Bojové umění, které nabízí pestrost

Život je boj a je dobré být na to připravený. Hlavní trenér školy bojových umění v Plzni Petr Gabriel je ve svém živlu, když může předávat zkušenosti mladým nadšencům se zájmem o tenhle sport. A není jich málo. Gabriel se téhle činnosti věnuje už devatenáct let, má druhou trenérskou třídu. Teď se navíc dostal i mezi třicítku vyvolených v projektu Díky, trenére.

číst dále

Unikát Urminský: V moderní gymnastice je jediný mužský trenér

Tomu se říká unikát. Miroslav Radek Urminský vozil dceru jako správný táta na trénink a koukal, jak si vede. Pak jednou hlavní trenérka zapomněla malým moderním gymnastkám říct, že trénink odpadá a tak pro jednou zaskočil. A tím nastartoval příběh jako z pohádky, dnes trénuje 36 sezonu, k tomu přijal i funkci rozhodčího. A v projektu Díky, trenére se dostal mezi třicítku vyvolených.

číst dále

Být jako kamarádka. To je styl trenérky národní házené

Trenérka Alena Valášková propadla kouzlu národní házené. Šestadvacet let tenhle sport hrála, teď už se mu šestým rokem věnuje jako trenérka. Tohle je prostě láska na celý život. „Je to taková moje srdeční záležitost, tenhle sport moc lidí nedělá,“ vykládá trenérka, která se objevila v elitní třicítce projektu Díky, trenére.

číst dále

Fotbalista Poborský: od správce až k trénování dětí

Když se jmenujete Poborský, nemůže to snad dopadnout jinak a vaším milovaným sportem je fotbal. Samozřejmě, že nemusíte mít nic společného s vicemistrem Evropy z roku 1996 Karlem Poborským, ale osud vás prostě spojí s fotbalem. To platí i pro Lukáše Poborského, jenž sám hrával a nyní trénuje děti v týmu FK Lev Neštěmice. Zároveň se dostal mezi třicítku vyvolených v projektu Díky, trenére. „Soutěž jsem znal z novin a televize, ale že se dostanu do třicítky, to jsem jednoznačně nečekal,“ usmívá se kouč malých fotbalistů.

číst dále

Platí to stonásobně. Děti si musí hrát, říká sportovní gymnastka Pražáková

Návodem pro celoživotní činnost trenérky sportovní gymnastiky Jany Pražákové se stala myšlenka profesora Pavla Koláře, uznávaného fyzioterapeuta zabývajícího se pohybovou patologií dětí, v mládí gymnasty. Na děti se nemůžeme dívat jako na jakousi zmenšeninu dospělých. Chceme-li v nich rozvíjet chuť sportovat či najít mezi nimi opravdový talent, musíme je k tomu dovést hrou. Dítě si potřebuje především hrát.

číst dále

Hasičská trenérka? Učí týmovou spolupráci a podmínkou je prospěch ve škole

Nevydělá milióny, ani nezíská zahraniční angažmá, které jí zabezpečí do konce života. Není to fotbal ani hokej. Když se Ludmila Boušková rozjede, není k zastavení a z každého slova je znát, že hoří pro svůj sport. I když slovo hoří, asi není na místě. Dělá totiž hasičský sport, v němž vychovává malé dobrovolné hasiče. Sedm hodin týdně učí různým disciplínám malé nadšence. Tenhle sport ji doslova pohltil a díky němu se také dostala mezi třicítku nejlepších v projektu Díky, trenére

číst dále